Jendovy stránky

Tyto stránky předělávám, blog jsem přesunul na www.kristynka.cz

Poslední vánoční týden začal mrazivě. Potřebovali jsme ještě zaměřit hranice lesa a docela byla při práci zima. 

V pátek 22.12. už bylo tepleji, vzal jsem si dovolenou, abych stihnul koupit nějaký ten dárek. Dopoledne jsem k dárkům  ještě koupil pro bábu kytku k svátku a kapra. Byl snad poslední v rozumné velikosti. Na ty, co pak z kádě, vylovili, už neměli ani závaží. Proto je prodávali jako 7 kilové kusy. Ve dvě jsem odjel na Prahu. Cesta byla vymetená a za hodinu dvacet minut jsem parkoval doma na Červeňáku. Po lehkém zdržení jsem se jel podívat na perníkové jesličky na Hanspaulku. Ale netrefil jsem otevíračku. No nic, navštívil jsem spolužáka a ještě mě napadlo podívat se na hřbitov Malvazinky a zapálit svíčky na hrobě babičky a táty. Ovšem při sjezdu na Evropskou jsem nějak přehlídnul pseudokulaťák, který jsem pěkně přelítnul. Byla to velká šlupa. Auto nevypadalo, že se mu něco stalo, ale minul jsem odbočku na hřbitov, proto jsem pokračoval do Alberta v Průhonicích. Zde jsem nakoupil poslední věci na Štědrý den. Při vyjíždění z parkoviště jsem zaregistroval olejovou skvrnu. Samozřejmě byla ze mě. Koupil jsem dva litry oleje na pumpě a modlil se, aby se mi nerosvítila kontrolka stavu oleje. Dálnici jsem profrčel a rovnou jsem zajel do autoservisu.  Chlapi měli podnikový večírek, do kterého jsem se zapojil a tak jsem přišel domů ve dvě ráno. Nakonec mě ten odvoz kapra stál tři tisíce korun - nová vana + výměna oleje. Ráno 23.2. jsem opět stál frontu na kapra. Opět zde prodejci prodávali lochnesky, ale menší kusy už byly na prodej také. Dojel jsem pro stromek  a cestou jsem si domluvil s kamarádem, že na Štědrý den si uděláme pochod Rychnov - Pelhřimov.

Ráno 24.12. jsme se nechali odvést autem na start a docela v teplém, ale větrném počasí jsme mazali nazpět. Na Křemešníku byla hospoda zavřená, takže jsme se moc nikde nezdrželi. Před druhou hodinou jsme byli ve městě a na "Střepině" jsme dali rychlá piva. Vánoční pohádky mě minuly, protože jsem šel brzo spát. Odpoledne 25.12. jsem šel dát dohromady meteostanici na střeše. Počasí bylo fakt vánoční.  

Večer se strávil na "Střepině" hraním her. Po pracovním týdnu mě už čekal ke konci roku jen Silvestrovský výstup na Javořici. Jubilejní dvacátý, památný knoflík byl černý. Cesta z Pařezitých byla sice kluzká, ale za hodinu jsem byl nahoře. Dal jsem si výbornou klobásu za pade a pádil jsem nazpět k autu. Na večer se dojelo ke známým, ale nepřeháněl jsem to a vzal jsem první svoz. Před druhou už jsem byl v limbu. 

V sobotu 9.12. jsem se zúčastnil se sousedy autobusového zájezdu do Retzu na Krampusáky. Byla docela zima. V Retzu stálo hodně autobusů z Čech.  Prošel jsem podzemí, kde bylo relativně teplo a v pět začal průvod. Krampusáci obcházeli náměstí, takže nebyla na ně velká tlačenice. V šest byl sraz u autobusu. Uvařily se párky, vystála se fronta na záchod a přesunuli jsme se do Láček. Vstupné jsme zajištěné neměli, mělo  být plno. Nakonec byly termály prázdné. Vydrželi jsme zde do zavíračky a jelo se domů. Po vykládání věcí z auta jsem konstatoval, že zájezd vyšel docela pěkně. Nahodil jsem si tašky na záda a jak jsem tak čekal na odchod do baráku, všimnul jsem si batohu u vedle zaparkované Octavie. Při obhlídce jsem zjistil, že nemá i boční  sklo, takže bylo jasné že voláme Policii. A jak jsem začal startovat svůj vypnutý mobil, vylezl z okna auta zloděj, popadl batoh a začal zdrhat. Ověšen bagáží jsem po chvíli stihání vzdal. Hlídka, která po chvilce přijela, se do pátrání po něm nedala, i když bylo jasné, že daleko nemohl utéci. Ještě  nás nechali v mrazu stát na ulici. Dopoledne na druhý den jsem stahnul kamerové záznamy, předal je Policii, přičemž jsem zjistil, že kradli dva. 

Ráno jsem byl trochu uťapaný z Weidenu, ale slíbil jsem, že si s kamarádem dáme výšlap ze Sedliště do Pelhřimova. Jeho kluk nás vyhodil na startu a odtuď po lehce ledovaté cestě jsme pelášili do města. Bylo nádherně a nikoho jsme na tůře nepotkali. Odměnou nám bylo pár piv v cíli v hospodě na Střepině.

Ráno před čtvrtou jsem naskočil do auta a po prázdné dálnici jsem dojel do Prahy. Dál jsem pokračoval busem s kolegy z práce do Weidenu. Byla pěkná kosa, ale slunečno. První zastávka byla v obchodním parku. Prošel jsem Aldi a Kaufland a udělal jsem si radost koupí banánového a vanilkového instantního granka do mléka. Parkoviště před obchoďáky bylo obsazeno nemalou částí Čechů. Že by ceny potravin byly výrazně pod našimi se mi nezdálo, ale výběr byl větší. Po jedné hodině jsme se přesunuli busem do centra. Dal jsem si nějaké pivo a klobásu a bez fronty. Na rynku bylo děsně málo lidí. Punč byl výborný a dávali ho do vysokých zdobených sklenic. Nechal jsem si je všechny. Líbily se mi více než ty počmáraný hrnky. Před odjezdem jsem ještě vyzdobil autobus zakoupenými vánočními světýlky na baterky a s narvaným buskufrem zbožím jsme jeli domů. Já jsem si všechny dárky nacpal do igelitky a fotobrašny. Auto jsem měl zaparkovaný na Chodově a tak jsem to s nákupy nepřeháněl. V Mekáči v Průhonících jsem si došel na záchod, protože v metru měli na záchodech cedule "přijdu hned". Za pojídání hranolek a pití koly jsem si to před půlnocí valil domů.

11. listopadu, prý přijíždí svatý Martin na bílém koni, ten ovšem letos nepřijel. Nenasněžilo, ale o svatomartinskou husu se zelím a dobré vínko jsme se s přáteli nenechali ochudit. Zvláště, když už jsme se pořád pro nedostatek času nemohli v plném počtu sejít. A jako důvod ke srazu to byl dobrý nápad. Nevydržel jsem do konce akce, protože jsem měl smluvený brzký odvoz domů. V rámci euforie z dobrého jídla a hlavně pití se začaly zakládat  různé spolky a tak jsem byl rád, že jsem včas vypadnul, protože se zrovna dával dohromady výbor nymfomanek.  

Na státní svátek v Kamenici otevírali pivovar. Ráno jsme autem dojeli do Obrataně, protože odtud měl jet na akci mimořádný vlak. Pršelo a po půl hodině panoramatu viz foto hore jsme naskákali zpátky do auta. Vlak totiž bez jakéhokoliv upozornění byl zrušen. Ale to je už taková naše tradice, že kdykoliv jedeme do pivovarů vlakem, je výluka. Cestou do Kamenice jsme si zlepšili náladu v cukrárně Budík v Černovicích. Pořád pršelo. V pivovaru bylo plno lidí. Piva jsme pili od slabšího k sinějšímu. Pěkně lezla do palice. U všech stánků byly fronty. Na jídlo i na pivo. Vybojoval jsem poslední klobásu a bramborák. S klukama jsme vyhodnotili asi jako nejlepší kamenickou 11 a 12. Speciály byly sice také pitné, ale zase tak veliké překvapení a odvaz to nebyl.

Díky tomu, že nám vypadnul z dopravy vlak, návrat domů autem byl včasný. Natahnul jsem si na sebe nějaké věci, namaloval obličej a vyrazil se ženou do Kojčic na halloween párty. V maskách jsme nakonec byli jen my dva. Ale to nevadilo, hlavně že byla zábava. V jednu ráno jsme se teprve dostali taxíkem domů.